Pro diabetiky je důležité se jakkoliv hýbat. Sport je podstatnou součástí terapie. Jenže všichni čas od času máme obavy a nevíme, jak se na fyzickou aktivitu připravit nebo jak zahýbe s naší glykémií. V tomto textu odpovídáme s doktorkou Horovou na nejdůležitější dotazy a radíme, jak se na sportování připravit, abychom z něj mohli mít potěšení.

U fyzické aktivity nezáleží na míře kondice a intenzitě pohybu. Někomu stačí procházka nebo pečování o zahrádku, jiný chce lámat rekordy v běhání nebo skórovat při zápasech a porážet soupeře. Ani jeden přístup není špatný, důležité je, že se hýbete. Hlavně se nebojte pohybu.

Na začátek si vyjasníme několik pojmů, tenhle článek a celý Diabetes Podcast děláme i pro zdravé jedince, ne-cukrovkáře. Proto vše vysvětlujeme tak, aby problémy diabetiků pochopili i ostatní.

Otázky jsme probírali s diabetoložkou Evou Horovou v jedné z předchozích epizod Diabetes Podcastu. Rozhodně si ji poslechněte.

---

Základní pojmy:

hypo, hypoglykémie

nízká hladina cukru v krvi. Hodnota pod 3,9 mmol/l.

Během tohoto stavu diabetici pociťují třes rukou, mohou se potit, být lehce agresivní nebo snadno vznětliví. Proto takového diabetika příliš neprovokujte a snažte se mu pomoci, třeba tím, že mu dáte napít něčeho sladkého nebo mu nabídnete něco k jídlu. Pokud je trend glykémie klesající, může být hypo fatální a diabetik skončit v bezvědomí.

hyper, hyperglykémie

= vysoká hladina cukru v krvi, tedy opak hypoglykémie. Hodnota nad 12 mmol/l.

Ačkoliv každý diabetik vnímá hodnotu hyperglykémie jinak. Pro někoho to může být až hodnota 15 mmol/l a výš. Příznaky jsou malátnost, jistá apatie, acetonový dech. Při extrémní nebo dlouhodobé hyperglykémii může dojít ke ketoacidóze, dále může poškozovat orgány a člověk může rovněž skončit v bezvědomí. Z hyperglykémie se nejlépe dostává připíchnutím bolusu nebo třeba procházkou.

inzulinové pero

= obdoba inzulinové injekce, dá se nastavit velikost dávky a počet jednotek inzulinu, které aplikujete.

inzulinová pumpa

= moderní zařízení se zásobníkem inzulinu, které má diabetik připevněné na sobě a skrze hadičku s kanylou mu do těla proudí inzulin.

CGM senzor

= kontinuální glukózový monitor, jednoduše označovaný za senzor. Malé zařízení, které má diabetik připevněné na těle (zpravidla na paži nebo břiše), drobný proužek se při nastřelení senzoru zavede do podkoží, z něj pak senzor vyhodnocuje údaje o hladině cukru v krvi.

Součástí kontinuálního senzoru je vysílač, který bezdrátově přes bluetooth komunikuje s chytrým telefonem a posílá do něj data o glykémii. Tento senzor skrze alarmy upozorňuje na blížící se hypoglykémii, případně hyperglykémii, pomocí trendových šipek je také možné zjistit, jak se bude glykémie proměňovat v dalších minutách.

FGM senzor

= flash glukózový monitor. Funguje na stejném principu jako CGM senzor, jediným rozdílem je, že nemá vysílač, místo něj má flash pamět, do které se ukládají data.

Po příložení speciální čtečky nebo chytrého telefonu se data přes NFC čip pošlou do zařízení a diabetik vidí aktuální glykémii a také křivku za posledních 8 hodin.

uzavřená smyčka

= tzv. umělá slinivka. Kombinace CGM senzoru, inzulinové pumpy a chytrých algoritmů umožňuje bezpečné dávkování inzulinu, které minimalizuje riziko hypoglykémie.

Pumpa na základě dat ze senzoru a podle výše hladiny cukru v krvi umí dávkovat inzulin. Tento stav simuluje běžnou činnost v těle zdravého člověka. Stále je však nutné myslet na to, že inzulin zabírá až po několika minutách.

ketoacidóza

= vzniká při nedostatku inzulinu v těle. Jedná se o jednu z nejčastějších a nejnebezpečnějších komplikací diabetu.

Dochází k překyselení organismu a nadměrné tvorbě ketolátek v játrech. S ketoacidózou se pojí také dehydratace. U diabetiků se může objevit náhle, když se ucpe hadička pumpy a nedávkuje inzulin. Příznaky jsou acetonový dech, zrychlené dýchání, časté pocení nebo zvracení a bolesti břicha.

aerobní aktivita

= cvičení s nízkou až střední intenzitou. Typicky běh, chůze, jízda na kole, plavání.

Při tomto typu aktivity jde glykémie dolů, tudíž se zvyšuje riziko hypoglykémie.

anaerobní aktivita

= cvičení s vysokou intenzitou. Zvedání těžkých vah v posilovně, kruhový tréninky, ale také sprint.

Proto se občas můžete setkat s doporučením na zařazení sprintu do běhu, aby se glykémie srovnala. Ale… není to úplně jednoduché a vyžaduje to trochu tréninku. Také do tohoto typu aktivity patří kolektivní sporty: florbal, fotbal, hokej, apod. Zde se kombinují rychlé a intenzivní úseky s krátkými přestávkami. Při těchto fyzických aktivitách se glykémie postupně proměňuje, nejdříve lehce klesne, ale později má tendenci se zvedat až do hyperglykémie. Lékaři ale nedoporučují dopichování inzulinu, po konci aktivity má totiž vyšší glykémie tendenci doklesat.

Musím plánovat fyzickou aktivitu? Co všechno musím promyslet, než se obléknu a vyrazím za sportem?

Ano, musím plánovat. Nemohu se najednou rozhodnout, že za pět minut vyrazím a jdu. Riskuji, že takový sport může být na dlouhou dobu mým posledním. V hlavě si musím uspořádat: co jsem jedl, kolik inzulinu jsem si během dne aplikoval, co budu dělat, jak dlouho budu pryč, musím během pohybu pít a jíst, jaké je počasí, to vše může hrát roli.

Co jíst před výkonem a v jeho průběhu? Kolik sníst sacharidů?

Před pohybem je dobré jíst potraviny s nízkým glykemickým indexem, tedy takové z nichž se postupně uvolňuje energie. Typicky jde o žitné pečivo nebo luštěniny, vhodné jsou také bílkoviny a tuky, například sýry, maso nebo ořechy. Osobně si před během dávám krajíc pšenično-žitného chleba (obyčejná šumava), namažu ho máslem, přihodím dva plátky dušené šunky a dva plátky sýra. Žádný inzulín na to neaplikuji, protože vím, že při běhání to spálím.

Během sportovní aktivity průběžne doplňujte sacharidy. Někdo pije sladké pití (například iontové nápoje nebo jiné drinky podporující výkon), jiný si dopřává na ovoci jako jsou banány nebo pomeranče. Záleží na vašich chutích, ale obecně konzumujte lehčí a lépe stravitelné jídlo.

Vždy záleží na typu aktivity, při běhání nebo jízdě na kole je velmi pravděpodobné, že budete jídlo pálit rychleji a glykémie bude klesat častěji, než v případě fotbalového zápasu nebo posilování ve fitku.

Přišlo hypo, co mám dělat?

Podle doktorky Horové, kterou jsme vyzpovídali v březnové epizodě Diabetes Podcastu, by měl každý diabetik počítat s tím, že může přijít hypoglykémie. Proto mějte u sebe rychlé cukry. Tady se hodí potraviny s vysokým glykemickým indexem. Ideální je hroznový cukr, ale kolikrát je mnohem lepší džus, cola, šťáva nebo pivo (ale to se hodí spíš na výlety než na sport). Řada diabetiků si také pochutnává na ovocných kapsičkách nebo gelech. Prostě si něco kup, vyzkoušej to a pak v tom pokračuj, nebo to změň.

Všude doporučujeme, že je při sportu potřeba průběžně doplňovat sacharidy. Například jednou za půl hodiny maximálně za hodinu doplnit podle intenzity pohybu 15 až 30 gramů sacharidů.

Diabetoložka Eva Horová o pravidelném přijímání jídla během cvičení.

Pro zahnání hypa je dobré mít spočítané, kolik daný kousek má gramů sacharidů. V tomto ohledu jsou podle Evy Horové dobrou měrnou jednotkou gumoví medvídci. Jeden medvídek má 3 g sacharidů (ale pozor, medvídci kupované v Německu nebo na západních trzích jsou větší a mají 5 g sacharidů).

Proto si množství rozdělte do menších porcí pomocí pytlíků. Když nás hodí mlsná nebo zaháníme hypo, tak jedna várka třeba 10 medvídků je dobrá stopka a hranice. Lepší než jich do sebe nacpat celé obrovské balení a pak být nešťastní, že po hypu přichází hyperglykémie.

Na co myslet, když mám inzulinová pera?

Diabetici na perech musí mít v hlavě, že mají v sobě neustále inzulin. Doktorka Horová pro tento stav má vtipné označení “inzulin na palubě”. Každý diabetik si do sebe zpravidla jednou denně vpichuje bazální inzulin (většinou ráno nebo večer, také se mu říká dlouhý inzulin), který funguje zhruba 24 hodin, jiné klidně i s větším přesahem.

Pokud se chystáte sportovat, přemýšlejte nad snížením dávky bazálního inzulinu o zhruba 25 %. Ale pozor! Snížený bazál se v průběhu dne projeví a nejspíš bude nutné připichovat bolus.

Podobně přemýšlejte i nad rychlým inzulinem, tedy bolusem, před cvičením. Zjistěte si, jaký typ inzulinu používáte a jak dlouho působí. Já vím, že můj bolus se drží 2-3 hodiny v těle, proto se snažím chodit sportovat zhruba 3 hodiny od aplikace. Pokud se ale jdu hýbat dříve, například do 1-2 hodin po aplikaci, tak snižuji dávku, abych nešel do rychlého hypa.

Na co myslet, když jsem na inzulinové pumpě? Mohu ji odpojit? Co dělá sportovní režim?

Pumpaři mají oproti perařům výhodu. Pokud jedete na uzavřené smyčce, tak pumpa dokáže simulovat chování zdravého člověka a přestane vydávat bazální inzulin. Diabetik tak nemá žádný inzulin na palubě jako v případě per. Tím se minimalizuje riziko, že se dostanete do hypoglykémie. Samozřejmě stále tu může být aktivní bolus, například z jídla nebo z nějaké korekce.

Nezapomeňte při fyzické aktivitě nastavit sportovní režim. Doporučuje se aktivovat ho 30-60 minut před sportováním. Tento režim automaticky upravuje cílovou hodnotu glykémie a také dávkování inzulinu. Vlivem pohybu se mění citlivost na inzulin a to trvá zhruba 12-36 hodin. Během té doby se může stát, že budete aplikovat méně inzulinu než obvykle.

Když víte, že po obědě vyběhnete na 45 minut na lehký klusik, tak zredukujte dávku inzulinu k obědu třeba o 50 %. Vyběháte to a nemusíte doplňovat tolik sacharidů. Člověk, který běží, by měl pravidelně doplňovat sacharidy. Ve chvíli, kdy máte vysoký inzulín takzvaně na palubě, tak je budete doplňovat dvojnásobně oproti tomu, když si inzulin zredukujete.

Praktický příklad Evy Horové, proč upravovat dávku inzulinu k jídlu, pokud diabetiky ví, že ho čeká fyzická aktivita.

U kontaktních sportů jako je box nebo jiné bojové sporty pumpu odložte. Při fotbale také nemusí být nošení pumpy komfortní. Samotné odpojení pumpy není nic špatného, jen myslete na několik věcí. Pumpu odpojujte maximálně na dvě hodiny a pokud máte delší sportovní aktivitu, tak ji klidně připojte i jen na pár minut během přestávky.

Uživatelé inzulinové pumpy také musí uvažovat nad snížením dávky bolusu, protože i ten se může projevit v průběhu fyzické aktivity. Tudíž i tady mějte na paměti, jaký typ inzulinu máte a jak dlouho působí v těle. Moderní pumpy mají tu výhodu, že upozorňují na aktivní inzulin. Tak se této informaci zkuste věnovat a kontrolujte, jak dlouho aktivní inzulin trvá.

Co třeba extrémní sport? Mohu se mu věnovat, nebo se mu raději vyhnout?

Doktorka Horová extrémní sport nezakazuje, zároveň to ale příliš nedoporučuje.

Nechci říct, že adrenalinový sport se senzorem je úplně v pohodě, ale určitě je dělat, když ho někdo dělat chce. Extrémní potápění, extrémní horolezectví anebo různé přechody osmi tisícovek nejsou věc, kterou bych doporučovala.

Eva Horová o adrenalinových a extrémních sportech u diabetiků

Při pobytu na horách nebo při jejich zdolávání je největším nepřítelem zima a mráz. V takových podmínkách mrzne inzulin, zároveň přestávají fungovat i moderní technologie na monitoraci glykémie.

Například skeletonistka Anna Fernstädt mi loni v listopadu vyprávěla, jak ji na olympijských hrách v Číně špatně měřil senzor od Dexcomu. Podobnou zkušenost mají i jiní diabetici z lyžování. Kolikrát senzor ukazuje falešnou hypoglykémii, kvůli tomu si dáte nějaké sacharidy a cukry, jenže záhy v teple zjistíte, že senzor přišel k sobě a ukazuje hyperglykémii.

Zároveň se v extrémních podmínkách také hromadí adrenalin, který u cukrovkářů může způsobit, že najednou nevnímají hypoglykémii. “Musí dávat pozor na tolik věcí, že hypoglykémii velmi snadno přehlédne a to jsou potom fatální úrazy. Může ohrozit nejen sebe, ale i někoho jiného,” varuje doktorka Horová.

Proč dříve lékaři nedoporučovali sport diabetikům? Jaký je dnes vztah diabetes a sport?

Obrovským předělem byl příchod senzorů. Díky nim mají diabetici a jejich lékaři spoustu dat o vývoji glykémie. Dříve lidé s cukrovkou používali jen glukometry, ale málokdo se píchal do prstu, aby zjistil, jakou má glykémii při sportu nebo v průběhu noci. Ti poctivější se měřili pětkrát, šestkrát denně, jiní diabetici třeba jednou nebo vůbec. “To je léčba úplně na slepo. V dnešní době se senzory je to v podstatě úplně jiný management léčby,” konstatuje Eva Horová.

Senzory data o glykémii sbírají téměř neustále. Až v této moderní době lékaři zjistili, jak se glykémie vyvíjí během fyzické aktivity. Diabetici díky tomu mohou mít plnohodnotný život se vším všudy včetně sportu.

Sport je součástí terapie a samozřejmě je to něco, co by diabetik, ať už jedničkový nebo především dvojkový, měl dělat,

říká diabetoložka Eva Horová

V současnosti je fyzická aktivita pro diabetiky nutností. Žádný cukrovkář už se nemusí zříkat sportu, naopak ať se mu věnuje, protože přináší spoustu benefitů nebo radostí.

Co profesionální sport? Musí se diabetik smířit s faktem, že už nemůže vrcholově sportovat?

Dnešní profesionální sport je velmi náročná disciplína. Sportovci jdou kolikrát na hranu fyzických možností lidského těla. “V podstatě se zdravím nemá až tolik společného, protože je to dřina, odříkání a dril. Nejsem si jistá, že bych ho doporučila komukoliv a už vůbec ne diabetikovi. To je ale spíš z důvodů, že diabetik už má naloženo sám o sobě dost,” vysvětluje lékařka, že diabetici-sportovci musí oproti zdravým jedincům neustále myslet, jak se glykémie vyvíjí a jakým způsobem může ovlivnit jejich profesionální výkon.

Naštěstí existují úspěšné příklady profi sportovců s cukrovkou. O skeletonistce Aničce Fernstädt a její účastí na ZOH 2022 v Pekingu už byla řeč v podcastu.

Před víc jak dvěma lety zavítal do Diabetes Podcastu Vašek Šňupárek, který tehdy působil v cyklistickém mužstvu Team Novo Nordisk. Tento tým tvoří jen diabetici 1. typu a závodí na nejvyšší úrovní v rámci závodů World Cycling Tour.

Dalšími pozitivními příklady, že všechno jde, jsou hokejisté Max Domi a Kaapo Kakko, kteří působí v nejlepší hokejové lize světa NHL. Dvaadvacetiletý Fin Kakko je dokonce juniorským mistrem světa z roku 2019, v témže roce vyhrál světový šampionát mezi dospělými a na vstupním draftu do NHL se stal volbou číslo dvě, když po něm sáhnul slavný New York Rangers. To vše zvládl i s takovým hendikepem jako je cukrovka a celiakie.

K doktorce Horové dokonce dochází pacienti, kteří jsou profesionálními fitness trenéry nebo se věnují triatlonu, případně jeho extrémnější verzi ironman.

Jednoho siláka s cukrovkou jsme měli také v Diabetes Podcastu. Byl jím Jiří Tkadlčík, který uzvedne téměř půl tuny a lékaři ho přitom zrazovali, že sport nemá dělat sport a zvedat těžké váhy.

Chybí tu nějaká otázka? Trápí vás něco v souvislosti s cukrovkou? Nebojte se nám napsat dolů do komentáře.